Diese Seite benutzt Cookies, um Ihre Benutzererfahrung zu verbessern und speziell auf Ihre Interessen zugeschnittene Inhalte zur Verfügung zu stellen. Detaillierte Informationen über die Verwendung von Cookies auf dieser Website sind in unserer Datenschutzrichtlinie zur Verfügung gestellt. Durch die Nutzung dieser Website erklären Sie sich mit der Verwendung von Cookies einverstanden.
This site uses cookies to improve your user experience and to provide content tailored to your interests. Detailed information about the use of cookies on this website is provided in our Privacy Policy. By using this website, you consent to the use of cookies.
SKIN – Ochrana vnějšího pláště kritických infrastruktur
Cílem tohoto projektu je pomocí inteligentního sytému detekce událostí založeného na znalostech a vybaveného multimodální senzorovou a informační technologií zvýšit ochranu vnějšího pláště kritických budov.
Ochrana fasád, střech a jiných částí vnějšího pláště budov a památek klade stále vyšší požadavky na úřady a organizace zajišťující bezpečnostní úkoly v rámci veřejné správy. Reálné scénáře ohrožení, jako například teroristické útoky nebo cílené poškozování kulturních statků, vyžadují vždy spolehlivé bezpečnostní systémy.
Z technického hlediska došlo v poslední době na základě inovací k rozšíření spektra senzoriky použitelné pro bezpečnostně-technické aplikace. Cílem projektu SKIN je pomocí inteligentního sytému detekce událostí založeného na znalostech a vybaveného multimodální senzorovou a informační technologií podstatně zvýšit ochranu vnějšího pláště ohrožených budov. Přitom mají být pomocí technologií založených na znalostech zohledněny předjímané nebo sledované kontextové okolnosti, jako například počasí nebo události v budově či kolem budovy, a následně ze souboru dat pomocí automatického uvažování a metod slučování informací odvozeny rozsáhlejší odhady rizik.
Pro plošné monitorování fasád jsou obzvlášť vhodné plošné senzory, jaké se používají ve videokamerách, resp. snímačích obrazu. S alternativními technologiemi, např. paprskovými lasery, ultrazvukem nebo radarem, je možné docílit srovnatelného pokrytí pouze s vynaložením značných nákladů. U videokamer rozlišujeme mezi kamerami pro viditelnou až blízkou infračervenou oblast (vlnová délka 380–780 nm) a takzvanými termovizními kamerami (vlnová délka 8–15 µm).
Uvedené optické kamery potřebují zdroje světla, které tuto oblast ozařují. Přes den toto světlo zajišťuje slunce, avšak za soumraku, za svítání a v noci je nutné ve viditelné nebo infračervené oblasti pracovat s umělým světlem. Kromě toho je třeba brát v oblasti vysoce bezpečnostních aplikací v úvahu nové technologie, např. senzory „Time-of-Flight“, jako dodatečné informační zdroje na základě třetí dimenze.
Přitom je nutné podrobněji analyzovat způsobilost pro použití v exteriérech s ohledem na rušivé vlivy světla a počasí.
Velké množství generovaných dat by mělo být rovněž možné dodatečně vyhodnotit. Takto lze ve videoarchivu hledat události bez nutnosti prohlížení jednotlivých videí a stanovení kritérií pro pozdější vyhledávání již při záznamu. Systém by měl být koncipován tak, aby měl v designu zabudovanou ochranu dat a splňoval všechna potřebná zadání v této oblasti při zachování vysoké funkčnosti.
Projekt je podporován v rámci programu na podporu bezpečnostního výzkumu KIRAS Spolkovým ministerstvem dopravy, inovací a technologií (BMVIT).
Flexibilní, částečně automatizovaný analyzační systém pro vyhodnocování hromadných videodat (FLORIDA)
S pomocí bilaterálního německo-rakouského projektu FLORIDA má být vytvořen flexibilní, částečně automatizovaný systém, který bude orgány odpovědné za veřejnou bezpečnostní správu podporovat při vyšetřování, dokazování a objasňování po útocích. Díky použití nejmodernějších technologií tento systém osobám činným v této oblasti značně usnadní práci a pracovní podmínky, protože se zjednoduší vyhledávání, zpracování a analýza extrémně rozsáhlých a heterogenních souborů audiodat a videodat.
K nejdůležitějším vývojovým cílům projektu patří: Vytvoření stupňovitě rozšířitelné platformy pro forenzní videoanalýzy velkého rozsahu; definice příslušných rozhraní; vývoj nových algoritmů analýzy a evaluace celého projektu s ohledem na požadavky partnerů projektu na jedné straně a s ohledem na právní a etické rámcové podmínky zkoumané v rámci projektu na straně druhé.
Platforma FLORIDA bude na základě stupňovitě rozšířitelné cloud architektury schopna automatizovaně zpracovávat obrovské skupiny dat z různých zdrojů (nahrávání svědků, materiálu z videomonitorování a videí od třetích osob). Systém lze dynamicky instanciovat, aby bylo možné efektivně a časově úsporně zpracovávat i velké soubory dat (např. tisíce hodin videomateriálu po teroristickém útoku) současným nasazením velkého množství výpočetních uzlů (příp. na bázi cloudu).
Díky projektem sledovanému přístupu k interoperabilitě budou vyšetřovatelé schopni prostřednictvím grafických aplikací využít a zahrnout do vyšetřování výsledky, které se vygenerují předzpracováním hromadných videodat na platformě. Tyto výsledky se zobrazí a vyhodnotí pomocí grafické aplikace založené na platformě PKE AVASYS.
FLORIDA bude navíc zkoumat, zda a jak lze již existující algoritmy paralelizovat pro videoanalýzu v rámci projektu a využít na stupňovitě rozšířitelné platformě. Kromě toho budou vyvinuty nové algoritmy zaměřené na audioanalýzu (charakterizování, detekci událostí, synchronizaci několika videí) a sledování objektu.
Navíc vypracujeme právní a etické požadavky, které je – s ohledem na právo EU a rakouské právo – nutné zohlednit při vývoji takovéto platformy pro forenzní videoanalýzu a využití dat očitých svědků. Respektování těchto etických a právních rámcových podmínek bude ověřeno interní evaluací, která bude zahrnovat jak vyvinuté technologie, tak i implementaci. Svědomité řešení všech relevantních etických a základních právních problémů je přitom imanentní součástí a musí být zohledněno v každé fázi projektu.
Domovská stránka projektu: http://www.florida-project.at
Projekt je podporován v rámci programu na podporu bezpečnostního výzkumu KIRAS Spolkovým ministerstvem dopravy, inovací a technologií (BMVIT).
Bei der Langzeitspeicherung von Zutrittsdaten (Log-Dateien, Buchungen) trafen zwei widersprüchliche Anforderungen aufeinander. Erstens sollten die Log-Dateien unveränderbar und eine Manipulation derselben erkennbar sein, zweitens sollten bei Bedarf alle Daten einer Person gelöscht werden können. Es wurde mit verschiedenen Ansätzen wie z.B. digitale Signatur über Zertifikate experimentiert, letztlich hat sich die Blockchain-Technologie als effizienteste Methode herausgestellt. Dabei erhält jeder Log-Eintrag (Buchung) einen kryptographisch sicheren Hash der vorhergehenden Buchung. Das Problem der Datenlöschung wurde mittels Pseudonymisierung gelöst. In der Logdatei stehen Pseudonyme, welche über eine Datenbanktabelle aufgelöst werden können. Bei einer Löschung wird dieser Tabelleneintrag entfernt. Die Änderungen in der Datenbank werden in einem Änderungslog festgehalten, welches wiederum auf dieselbe Art geschützt ist.
Die Kombination von Blockchain-Technologie und Pseudonymisierung stellt ein Alleinstellungsmerkmal für Zutrittskontrollanlagen dar.